SLUŽBA
ŠIKMÉ STŘECHY
Pod pojmem šikmá střecha se dnes označuje střecha se sklonem vnějšího povrchu (měřeného od vodorovné roviny) v intervalu 45° < α <= 45° a strmá střecha se sklonem vnějšího povrchu v rozmezí 45° < α < 90° (ČSN 73 1901/1998 Navrhování střech – základní ustanovení).
Podle sklonu se střešní plášť dále rozděluje a označuje jako střecha:
- Vlašská – pro kterou platí: v = 1/4 až 1/5 l (kde v = výška střechy a l = šířka střechy)
- Úhlová – pro kterou platí: v = 1/2 l
- Francouzská – pro kterou platí: v = 1/2* √3
- Gotická – pro kterou platí: v = l
- Věžová – pro kterou platí: v = 2*u (kde u je úhlopříčka čtvercového půdorysu střechy se stranou a)
Podle tvaru rozeznáváme střechy vytvořené:
Střešními plochami rovinnými:
- Střecha pultová – střecha tvořená jednou skloněnou střešní plochou
- Střecha sedlová – střecha tvořená dvěma skloněnými plochami stýkajícími se v hřebeni a v nárožích
- Střecha valbová – střecha tvořená čtyřmi skloněnými plochami stýkajícími se v hřebeni a nárožích
- Střecha polovalbová – střecha tvořená čtyřmi skloněnými plochami stýkajícími se v hřebeni a ve zkrácených nárožích; okap polovaly (na rozdíl od valby) je ukončen v jiné výšce než okap vedlejší plochy
- Střecha křížová – střecha, která vznikne pronikem dvou střech sedlových, přičemž hřebeny jsou v jedné výšce
- Střecha polokřížová – střecha, která vznikne pronikem dvou střech sedlových, přičemž hřebeny jsou v různé výšce
- Střecha stanová – střecha, u níž se nároží střešních ploch stýkají v jednom bodě – ve vrcholu
- Střecha pilová (schedová) – je řada k sobě přiléhajících střech sedlových s nestejným sklonem obou ploch nebo střech pultových
- Střecha mansardová – střecha tvořená střešními plochami o různém sklonu, umístěnými nad sebou, přičemž dolní střešní plocha má větší sklon
- Střecha věžová – základem je strmá stanová střecha
Střešními plochami rovinnými:
- Střechy věžové s plochami zakřivenými
- Střecha válcová (valená, oblouková)
- Střecha válcová zvlněná
- Střecha ze segmentů oblouků
- Střecha kuželová
Střešními plochami zakřivenými – nerozvinutelnými:
- Střecha kulová (rotační báň, báňová)
- Střecha křivková rotační
- Střecha kuželová
- Střecha křivková translační
- Střecha hyperbolicko-parabolická – přímková
- Střecha konoidová
- Střecha kombinovaná pilová aj.
Při délce střešní plochy ve směru sklonu větší než 10 m a v nadmořských výškách nad 600 m n.m. se doporučuje sklony uvedené v tabulce zvětšit nejméně o 5°.
U šikmých střech hraje velice důležitou roli sklon střechy. Proto zde uvádíme doporučené nejmenší sklony skládaných krytin.
Skládaná krytina
|
Doporučený nejmenší sklon
|
---|---|
Krytina z tašek pálených nebo skleněných
|
|
– z tašek obyčejných, dvojitá
|
35°
|
– z tašek drážkových tažených
|
40°
|
– z tašek drážkových ražených
|
35°
|
– z vlnovek (esovek)
|
35°
|
– z prejzů
|
40°
|
Krytina z betonových tašek profilovaných drážkových
|
22°
|
Krytina z betonových tašek obyčejných
|
30°
|
Krytina z přírodní břidlice
|
|
– jednoduchá
|
30°
|
– dvojitá
|
25°
|
Krytina z vláknocementových rovinných prvků
|
|
– jednoduchá
|
30°
|
– dvojitá
|
25°
|
Krytina z vláknocementových desek
|
10°
|
Krytina z plechových rovinných desek
|
30°
|
Krytina z vlnitého plechu
|
10° (Výrobce nad 14°)
|
Krytina z ohýbaných plechů
|
5°
|
Krytina plechová hladká na drážky nebo lišty
|
5°
|
Krytina z dřevěných šindelů
|
|
– jednoduchá
|
40°
|
– dvojitá
|
35°
|
Krytina z asfaltových šindelů
|
15°
|
Krytina z došků (slámy, rákosu)
|
45°
|